1. Kdo je povinen podat daňové přiznání?
Daňové přiznání musíte podat tehdy, pokud jste v předchozím kalendářním roce 2015 vydělali více než 1901,67 Eur, nebo jste podnikali (živnost, pronájem nemovitosti, atd.).
Upozornění: Daňový poplatník je však povinen podat daňové přiznání i tehdy, pokud jeho zdanitelné příjmy uvedenou částku nepřesáhly, ale vykazuje daňovou ztrátu.
Pokud jste byli zaměstnáni v trvalém nebo zkráceném pracovním poměru a zaměstnavatel za vás platil zálohy na daň a váš pracovní poměr nadále trvá, požádejte zaměstnavatele o roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob. Protože zaměstnavatel platil tzv. daňovou zálohu, může se stát, že za vás zaplatil daně i přesto, že váš příjem byl pod hranicí zdanitelného minima. V tomto případě máte nárok na vrácení peněz.
2. Lhůty pro podání daňového přiznání
Daňové přiznání se podává do tří kalendářních měsíců po uplynutí zdaňovacího období (kalendářního roku). Základní lhůta pro podání daňového přiznání za rok 2015 je do 31. března 2016.
Možnost prodloužení lhůty
Daňovému poplatníkovi, který je povinen podat daňové přiznání po uplynutí zdaňovacího období v lhůtě podle § 49 odst. 2 zákona o dani z příjmů, se na základě oznámení podaného příslušnému správci daně do uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání podle § 49 odst. 2, prodlužuje tato lhůta nejvýše o tři celé kalendářní měsíce (s výjimkou daňového poplatníka v konkurzu nebo v likvidaci); daňový poplatník v oznámení uvede novou lhůtu, kterou je konec kalendářního měsíce, ve které podá daňové přiznání, a v této nové lhůtě je také daň splatná, oznámení podaného příslušnému správci daně do uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání podle § 49 odst. 2, prodlužuje tato lhůta nejvýše o šest celých kalendářních měsíců, pokud jsou součástí jeho příjmů zdanitelné příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí (s výjimkou daňového poplatníka v konkurzu nebo v likvidaci); daňový poplatník v oznámení uvede tuto skutečnost a novou lhůtu, kterou je konec kalendářního měsíce, ve které podá daňové přiznání, a v této nové lhůtě je také daň splatná, přičemž pokud v podaném daňovém přiznání daňový poplatník neuvede příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí, správce daně uplatní postup podle zvláštního předpisu.
3. Co znamená základ daně u živnostníka?
Daňový poplatník, který kromě příjmů ze živnosti pobírá i jiné druhy příjmů, zjistí svůj základ daně jako součet dílčích základů daně z příjmů ze závislé činnosti a z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, které se snižují o nezdanitelné části základu daně a také výdaje.
4. Co je nezdanitelná část základu daně
19,2 – násobek životního minima: pokud je základ daně poplatníka v příslušném zdaňovacím období roven nebo menší než 100 – násobek částky platného životního minima, pokud je základ daně poplatníka v příslušném zdaňovacím období vyšší než 100-násobek platného životního minima, nezdanitelná část základu daně ročně na poplatníka je částka odpovídající rozdílu 44,2-násobku platného životního minima a jedné čtvrtiny základu daně, pokud je tato částka nižší než nula, nezdanitelná část základu daně ročně na poplatníka se rovná nule 19,2 – násobek životního minima na manžela/manželku žijícího ve společné domácnosti: pokud poplatník dosáhne v zdaňovacím období základ daně rovnající se nebo nižší než 176,8-násobek platného životního minima a jeho manžel/manželka v tomto zdaňovacím období:
nemá vlastní příjem, nezdanitelná část základu daně ročně na manžela/manželku je částka odpovídající 19,2-násobku platného životního minima
má vlastní příjem nepřesahující částku odpovídající 19,2-násobku platného životního minima, nezdanitelná část základu daně ročně na manžela/manželku je rozdíl mezi částkou odpovídající 19,2-násobku platného životního minima a vlastním příjmem manžela/manželky
má vlastní příjem přesahující částku odpovídající 19,2-násobku platného životního minima, nezdanitelná část základu daně ročně na manžela/manželku se rovná nule pokud poplatník dosáhne v zdaňovacím období základ daně vyšší než 176,8-násobek platného životního minima a jeho manžel/manželka v tomto zdaňovacím období: nemá vlastní příjem, nezdanitelná část základu daně ročně na manžela/manželku je částka odpovídající rozdílu 63,4-násobku platného životního minima a jedné čtvrtiny základu daně tohoto poplatníka, pokud je tato částka nižší než nula, nezdanitelná část základu daně ročně na manžela/manželku se rovná nule má vlastní příjem, nezdanitelná část základu daně ročně na manžela/manželku je částka vypočítaná podle předchozího bodu, snížená o vlastní příjem manžela/manželky, pokud je tato částka nižší než nula, nezdanitelná část základu daně ročně na manžela/manželku se rovná nule.5. Jaké jsou výdaje živnostníka
Živnostník se může rozhodnout pro jeden z možných způsobů uplatnění výdajů, který je pro něj výhodný, a to:
tzv. paušální výdaje ve výši 40 % z úhrnu příjmů (tj. z příjmů z podnikání podle § 6 odst. 1 a jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 6 odst. 2) nejvýše do výše 5 040 eur ročně
K nejčastěji uplatňovaným daňovým výdajům živnostníka patří např.:
Cestovní náhrady
Výdaje živnostníka (daňového poplatníka s příjmy podle § 6 odst. 1 a 2) vynaložené v souvislosti s činností vykonávanou v jiném místě, než je místo, v němž činnost pravidelně vykonává, nejvýše ve výši, jaká je stanovena pro zaměstnance podle zákona o cestovních náhradách, a to na stravování, ubytování, cestovné dopravními prostředky a nezbytné výdaje spojené s pobytem v tomto místě;
Pojištění a příspěvky
Daňovým výdajem u živnostníka je také prokazatelně zaplacené pojistné a příspěvky, hrazené daňovníkem v souvislosti s dosahováním příjmů ze živnosti.
Výdaje na reklamu
Jako daňové výdaje může živnostník uplatnit výdaje na reklamu, vynaložené na účel prezentace podnikatelské činnosti daňovníka, zboží, služeb, nemovitostí, obchodního jména, ochranné známky, obchodního označení výrobků a jiných práv a závazků souvisejících s činností daňovníka se záměrem dosažení, zabezpečení, udržení nebo zvýšení příjmů daňovníka.
Odměny (provize) za zprostředkování
Výdaje na odměny (provize) za zprostředkování u příjemce služby, a to i pokud jde o zprostředkování na základě mandátních smluv nebo obdobných smluv uzavřených podle Obchodního zákoníku nebo podle Občanského zákoníku, jsou daňovými výdaji od 1.1.2015 pouze po zaplacení a nejvýše do výše 20 % z hodnoty zprostředkovaného obchodu.
Omezení výše provize se nevztahuje na fyzické osoby vykonávající činnost podle § 6 až 12 zákona č. 186/2009 Sb. o finančním zprostředkování a finančním poradenství.Výdaje (náklady) na poradenské a právní služby
Výdaje na poradenské a právní služby jsou daňovými výdaji od 1.1.2015 pouze po zaplacení. To znamená, že tyto výdaje ovlivňují základ daně (dílčí základ daně z příjmů podle § 6 odst. 1 a 2) poplatníka v tom zdaňovacím období, ve kterém byly skutečně zaplaceny. Za výdaje na poradenské a právní služby se považují výdaje na právní a účetní služby zařazené ve statistické klasifikaci produktů podle činností v sekci M – Odborné, vědecké a technické služby v divizi
69.1 Právní služby a
69.2 Služby účetní, vedení účetních knih, auditorské služby, daňové poradenství.Ostatní daňové výdaje
Za daňový výdaj se považují také:
Místní daně a místní poplatek podle zvláštního předpisu a poplatky vztahující se na činnosti, z nichž příjmy podléhají dani,
6. Formulář pro podání daňového přiznání
Daňový poplatník, který dosáhne v zdaňovacím období příjmy ze živnosti a vznikne mu povinnost podat daňové přiznání, podává daňové přiznání k dani z příjmů fyzické osoby typu B.
Pro podávání daňových přiznání k dani z příjmů fyzické osoby za rok 2015 se použije formulář, jehož vzor stanoví MF ČR opatřením MF ČR, které bude zveřejněno ve Finančním zpravodaji vydávaném MF ČR. Po vydání vzoru formuláře daňového přiznání k dani z příjmů bude formulář dostupný také na internetové stránce finanční správy.7. Vyplnění daňového přiznání
Příklad daňového přiznání živnostnice
Anna byla během minulého roku živnostnicí, je bezdětná a single. Její celkový příjem činí 9000 eur. Během měsíců podnikání odvedla do sociální pojišťovny 1000 eur a do zdravotní pojišťovny 500 eur. Nejjednodušší možnost, jak podat daňové přiznání, je uplatnit si paušální výdaje. Při této volbě není třeba výdaje dokládat ani vést účetnictví. Anna vyplní formulář daňového přiznání typu B následovně.
8. Minimální výše daně
Daň se nevyměří a neplatí, pokud za zdaňovací období nepřesáhla 16,60 eura nebo celkové zdanitelné příjmy daňovníka, který je fyzickou osobou, za zdaňovací období nepřesáhnou 50% z 19,2-násobku částky platného životního minima. Vypočtená daň se zaokrouhluje na eurocenty dolů.
9. Zaplacení daně
V případě, že Vám vyšla povinnost zaplatit daň, je nutné daň zaplatit do konce března. Pokud neznáte číslo účtu a variabilní symbol, informujte se na daňovém úřadě v místě vašeho trvalého bydliště.