Způsoby komunikace
Komunikaci dělíme na verbální a neverbální. Prostředkem verbální komunikace je mluvené nebo psané slovo. Verbální komunikaci většinou podvědomě podporuje i neverbální komunikace: gesta, mimika a řeč těla. Neverbální komunikace, ačkoli nevyjadřuje slova, přenáší také informace. Někdy stačí na někoho jen pohlédnout, abyste věděli, že je rozzlobený, šťastný nebo smutný. Z výrazů tváře lze vyčíst mnohé další emocionální stavy: strach, utrpení, hněv nebo zuřivost. V mezilidské komunikaci mají často právě neverbální signály větší vliv než mluvená slova.
Způsoby komunikace s neslyšícím nebo slabě slyšícím pacientem
Pacienti, kteří jsou od narození neslyšící, používají znakový jazyk. Ideální je, pokud se o takového pacienta stará pečovatelka, která ovládá znakový jazyk. U převážné většiny dospělých pacientů se sluchovým postižením dochází k poruše sluchu poměrně pozdě a sluch se jim věkem systematicky zhoršuje. Tito pacienti většinou neumí používat znakový jazyk, takže komunikují obvykle písemnou formou. Před zahájením rozhovoru s neslyšícím mu musíte nějakým způsobem dát najevo, že chcete mluvit. Můžete například zamávat rukou, tak aby Vás viděl. Nikdy se však k pacientovi nepřibližujte zezadu, aby jste ho nevyděsili. Aby pacient mohl přečíst slova z pohybu vašich rtů, mluvte pomalu a zřetelně. Věty by měly být krátké. Vyhýbejte se těžkým slovům. Pokud má pacient problémy s pochopením určité věty nebo slova, trpělivě je opakujte. Když stále nerozumí, větu napište na papír velkými tiskacími písmeny. Praktické je mít po ruce tabuli s křídou, či bílou popisovací tabuli a fix. Slova po přečtení tak můžete smazat. Při komunikaci se vždy ujistěte, že Vám pacient rozuměl, například se dohodněte, že po odsouhlasení kývne hlavou.
Při rozhovoru s neslyšícími pacienty a pacienty s poruchou řeči je třeba počítat s tím, že pochopení informací vyžaduje mnoho pozornosti a soustředění. Při rozhovoru je vždy nutné trpělivě čekat na odpověď pacienta. Nenaléhejte na něj, aby odpověděl, a neodpovídejte za něj. Komunikace musí vést k vzájemnému pochopení a úkolem pečovatelky je projevit vůči pacientovi porozumění a respekt.